K zářijovému rozjezdu školního roku patří již tradičně dopravní den.
Letos jsme ho prožili poněkud netradičně. Přijali jsme pozvání Střední školy zemědělské a zahradnické v Olomouci, která zrovna slavila kulaté jubileum svého založení.
No a protože k dopravě neodmyslitelně patří komplikace, zapomněl pro nás přijet autobus. Vše vyřešil telefonát a originální výklad některých dopravních předpisů při jízdě na místo určení.
V jedné z učeben střední zemědělské školy jsme se mimo jiné dozvěděli zajímavosti o otvíraných oborech a uplatnění v praxi a pak se nám věnoval fundovaný odborník na dopravu, přesněji na řízení motorových vozidel. Řešení situací na křižovatkách naštěstí probíhalo prostřednictvím interaktivní tabule, protože srážky byly četné.Proto si osmáci budou doživotně pamatovat přednost zprava a raději doufat, že se jako budoucí řidiči nikdy neocitnou na křižovatce nerozlišené dopravními značkami. V to jistě doufá i pan profesor Hykel, který se nám neúnavně věnoval i přesto, že situace na interaktivce připomínala spíš bitevní vřavu než plynulou dopravu. Pak nás čekala zemědělské technika.
Prohlédli jsme si nejnovější typy nablýskaných traktorů a dalších pomocníků, které umí ovládat a obsluhovat studenti vybraných oborů střední zemědělské školy.
Nakonec nás čekal zlatý hřeb programu. Jeli jsme do jezdeckého areálu v Bohuňovicích. Stali jsme se svědky výcviku koní, každodenní dřiny konané s láskou a hlavně s neutuchajícím nadšením všech, kteří kráse a kouzlu koní propadli na celý život. Od studentky čtyřletého oboru Chovatelství koní a jezdecký sport jsme se dozvěděli, jak perspektivní obor si vlastně vybrala. Paní učitelka odborného výcviku nás provedla areálem a prozradila spoustu zajímavostí o chovu a drezúře. Koně sice dnes už nepovažujeme za dopravní prostředek, ale přesto do programu našeho dne krásně zapadli.
Eva Poděbradová
