V letošním zvláštním školním roce jsme museli oželet návštěvu Mikuláše, čertů a andělů z devátých tříd, kteří jinak každoročně svým malým kamarádům nadělují a kontrolují jejich hříchy. Některým hříšníkům to zase ale tak moc nevadilo… Zvlášť, když jsme je zastoupili sami. A podle očekávání se ve třídě sešlo nejvíce čertů. Andělé byli v menšině, dětí také zůstalo jen pár a Mikuláš u nás nebyl ani jeden. 

Děti si ráno vylosovali, za kterou bytost (za čerty, anděly či Mikuláše) budou celý den soutěžit v MIKULÁŠSKÝCH HRÁCH a sbírat mince do měšce. Každý se tak mohl blýsknout v disciplíně, která je pro něj ta silná. Např. v házení brambor do koše, kreslení uhlím a navíc poslepu, skládání mikulášských obrázků na rychlost, přetahování na čertovském ocase, hádání, koho sebral čert, počítání pekelně těžkých úkolů nebo třeba i skládání básniček pro Mikuláše. 

A asi nebyla náhoda, že největší poklad se podařilo nasbírat družstvu Mikulášů, protože odměnou za vítězství bylo roznést nadílku pro všechny.

Po hrách si děti pro své spolužáky připravily MIKULÁŠSKOU SHOW. Někdo tančil, někdo přednášel, někdo dával hádanky, někdo pro nás připravil úkoly. Bylo to úžasné a moc oceňuji, kolik si děti daly práce s přípravou. Velká pochvala…

Na závěr jsme si pak dokončili výrobu andělů v téměř životní velikosti, které jsme si odnesli domů jako posilu na čerty, kteří v sobotu chodili.

Moc jsme si celý den užili a ani v sobotu pak nikoho čerti do pekla nevzali. Všechno dobře dopadlo. Hurá!