Snad každého milovníka poezie někdy napadlo vytvořit vlastní veršovánky. A protože deváťáci naší školy hýří radostí a optimismem, zamilovali si rozverný literární útvar nonsensové poezie – LIMERIK.

Zalistuje-li teď čtenář ve své historické paměti školních let, jistě se rozpomene na anglického básníka a ilustrátora Edwarda Leara. Tento nenápadný mistr verše proslul drobnými básničkami, jejichž skvělou podobu známe hlavně z překladů skvělého brněnského jazykovědce a prostějovského rodáka Antonína Přidala.

Pro krátké osvěžení paměti Vám připomeneme, že, limerik je literární veršovánka o pěti řádcích, která má však svá pevná pravidla rýmu, a to AABBA, přičemž poslední glosa by měla vyjadřovat to, co úvodní verš. Nejdůležitější ovšem je, aby limerik pobavil a rozesmál.

Posuďte sami, jak se dařilo našim mladým autorům, kteří se veršovánky slavného Edwarda Leara nechali inspirovat.

 

Vosa první

Seděla vosa na skříni,

pak pobodala mou tchýni.

Vyletěla z okna,

zabzučela, jak je hodná.

Ta zákeřná vosa na skříni.

 

Vosa druhá

Seděla vosa na skříni,

pak pobodala mou tchýni.

Ta dělá velký hukot,

když slyší nějaký bzukot.

Doufám, že se trochu uklidní.

 

Vosa třetí

Seděla vosa na skříni,

nechtěla rušit v předsíni.

Přišel tam můj muž,

hodil po ní nůž.

Ubohá vosa na skříni.

 

Zlý výr

Potkali jsme zlého výra,

ten chtěl po nás kapku vína.

My mu láhev dali,

Pak jsme toho litovali.

Stupňovala se zlost výra.

 

O dědečkovi z Pilsen

Jeden dědeček z města Pilsen

pil, ač vůbec neměl žízeň.

Když řekli, že pukne, zvolal:“To je fuk, ne?“

Ten vodnatý dědeček z Pilsen.

 

Zedník

Pracoval zedník na stavbě,

neměl helmu na hlavě.

Jednou padala cihla,

rychlostí se jen mihla.

A  zedník teď staví s boulí na hlavě.

 

Kuchař z Bystřice

Jeden kuchař z Bystřice

se polil kýblem hořčice.

Když v kuchyni to zaslechli,

do blázince ho odvedli.

Ach, ten hořčičný kuchař z Bystřice.

 

Učitelka

Učitelka češtiny

zapomněla množiny.

Učili jsme ji to spěšně,

Známkovala nás pak něžně.

Naše učitelka češtiny

 

Zvonkový dědek

Bydlel dědek v domku,

Měl tam plno zvonků.

Byl to děda blázen,

neznal žádnou kázeň,

ten zvonkový obyvatel domku.

 

Vosa poslední

Seděla vosa na skříni,

zas pobodala mou tchýni.

Ta v nemocnici ležela,

však zázrakem to přežila.

Teď vyhýbá se mé skříni.

 

Dobrou náladu s veselou poezií Vám všem přejí autoři z 9.A – Eliška Dorňáková, Adriana Golová, Denisa Hrachovinová, Katka Kopečná, Bára Petříková, Natálie Vlčková, Anička Skopalíková, František Kryl a Šimon Skácel za pedagogického dohledu Evy Poděbradové.