Ve středu 18. března 2026 se Kulturní dům Nadační ve Velké Bystřici stal již podruhé zázemím vzdělávacího projektu Příběhy našich sousedů Olomoucko neziskové organizace Post Bellum. Konala se zde závěrečná přehlídka žákovských prezentací, které nám dovolily nahlédnout do sedmi neobyčejných lidských osudů. Týmy žáků osmých a devátých tříd z šesti škol Olomoucka si pod vedením svých učitelů vyzkoušely práci novinářů a rozhlasových či televizních dokumentaristů. Žáci si našli ve svém okolí pamětníka, natočili jeho vzpomínky, zdigitalizovali fotografie, propátrali osobní i veřejné archivy a vytvořili medailonek, reportáž či jiný typ zpracování životního příběhu osobnosti. Týmy vytvářely prezentace několik měsíců. Volný čas byl v této době zaplněn nasloucháním příběhů, vyhledáváním dobových archiválií, chronologickým sestavováním faktů, nácvikem vystoupení, ale také prací ve skutečném rozhlasovém studiu. Přitom si velmi nenápadně žáci vytvořili se svým pamětníkem vztah plný úcty k životu. Lidské osudy jim byly svědectvím radostí i strastí, tvrdé práce, nebezpečí, někdy i nespravedlnosti. Nad vším se ale vznáší optimismus, láska a víra v dobro.

Naši domovskou Masarykovu základní školu reprezentovaly dva týmy žáků osmých tříd. Odborně je vedly paní učitelky Barbora Čermáková a Denisa Horáková. První tým nám představil životní příběh zapálené pedagožky a nadšené divadelnice paní Evy Hořínkové. Cestu životem neměla vždy lehkou, ale láska k učitelské profesi a lidem jí vždycky dodala sílu. Dnes už vesele vzpomíná i na příhody z doby totalitního režimu, kdy lidem moc do smíchu nebylo. Z paní Evy vyzařuje životní moudrost a mladým dokumentaristům vštípila i opatrnou radu – vždy si všechno ověřit a slepě nedůvěřovat.

Druhý tým představil životní cestu pana Zdeňka Lakomého, bývalého starosty Velké Bystřice, ředitele Domu pokojného stáří a veřejně činné osobnosti našeho města. Jeho život poznamenala totalita zcela zásadně, když mu komunisté nedali šanci studovat. Jako věřící člověk pociťoval pan Lakomý tíhu režimu na každém kroku. Do veřejného života vstoupil až po sametové revoluci. Osobní statečnost s pokorou jsou slova charakteristická pro pana Lakomého. Jeho příběh inspiroval v osobní houževnatosti. I přes nepřízeň osudu nakonec pan Lakomý vystudoval vysokou školu. Zůstal skromným, moudrým člověkem a je dobře, že své životní zkušenosti našim žákům převyprávěl.

Hodnotitelé prezentací si cenili vysoké úrovně autentičnosti, nápaditého zpracování, ale i mluvního projevu mladých reportérů. Slova chvály odborníků jistě potěšila nejen žáky, ale i jejich pedagogy.

Na závěr si dovolím citovat myšlenku z webových stránek Paměti národa: „… předávání zkušeností mezi generacemi je nejpřirozenější způsob vzdělávání. Žádná učebnice nedokáže tak jedinečným způsobem inspirovat jako vyprávěný příběh.“

Všechny prezentace můžete zhlédnout na těchto stránkách: https://www.pribehynasichsousedu.cz/prezentace/

Eva Poděbradová